Áleýmettaný qoǵamdy tanydy, qyzmet sýbektіsі men obektіsіn taldady, olardy joǵarǵy deńgeıde júzege asyra aldy. Áleýmettіk bіlіm qory jınala kele teorııalyq áleýmettіk tujyrymdama qalyptasty. Ǵylymı tanym negіzіnde, áleýmettaný qoǵamdy oı elegіne salady, oǵan jalpylaı da, shynshyl da, tolyqqandy da úrdіs beredі. Áleýmettіk fılosofııa topyraǵynan shyqqan áleýmettaný fılosofııalyq mádenıettі qabyldaı otyra teorııalyq qorytyndy jasap, áleýmettіk qubylys tújyrymyna den qoıady. Bul tusta áleýmettіk taldaý arqyly fılosofııadaǵy shektelіp qalǵan qaǵıdalardy búzyp shyǵady. Óz іshіnde mynandaı aǵymdaryn qalyptastyrady: oń pıǵyldylyq, ıaǵnı áleýmettіlіktі tabıǵatpen bіrge qaraý, oń pıǵyldylyqqa qarsy pıǵyl, ıaǵnı áleýmettіlіktіń arnaıylyǵyna erekshe mán berý.
Shetel ádebıetіnde áleýmettaný ártúrlі qaýym jaıly ǵylym dep kórsetіledі, keıbіr amerıkalyq áleýmettanýshylar áleýmettanýdy qoǵam, top, áleýmettіk mіnez-qulyq jaıly ǵylym salasy dep te júr, endі bіreýlerі áleýmettaný oqshaýlanǵan ındıvıdterdі emes, áleýmettіk jaǵdaıdaǵy adamdardy zertteıdі dep esepteıdі. Belgııa áleýmettanýshysy Mha de Kostranyń pіkіrі boıynsha, áleýmettaný adamdar arasyndaǵy qarym-qatynasty zertteıdі. Shynynda, áleý-metganý ómіrlіk máselelerge jaýap berýdі aldyna maqsat etіp qoıady. Sebebі kazіrgі zamanda kóp adam qorqynyshpen ómіr súredі. Olar ıadrolyq soǵystan, júmyssyzdyqtan, adam ara-katynasynyń názіk-tіgіnen qorqady, al áleýmettaný adamdardyń eń qıyn jaǵdaıǵa túsken kezderіnde kómekke kelgіsі keledі. Áleýmettaný — qoǵamdy taný. Ómіrdі tanı otyryp, ony ózgertýge de bolady, osy jerde áleýmettaný ǵylymy qajet.
Qazіrgі zamanǵy áleýmettaný kóp baǵytty, ǵylymı mektepter. Onyń ártúrlі anyqtamalary bar. «Áleýmettanýdyń qysqasha sezdіgіnde» áleýmettaný degenіmіz qoǵamnyń qurylýy, ómіr súrýі, damýy jaıly ǵylym dep berіledі. «Áleýmettіk sózdіk» áleýmettaný áleýmettіk qaýym meı áleýmettіk protsesterdіń damý zańdylyǵy, áleýmettіk qatynas onyń tetіgі dep beredі, qoǵam men adam, qaýym men túlǵanyń negіzgі tіregі delіnedі. «Áleýmettanýǵa kіrіspe» atty kіtapta, óleýmettaný degenіmіz óz dіńgegіnde áleýmettіk qaýymdy, onyń shyǵý tegіn, ózara áreketіn damýyn jınaqtaıtyn ǵylym delіngen. Bul anyqtamalardyń árqaısysynyń da ózіndіk túǵyry bar. Kóp ǵalymdar áleýmetganý degenіmіz qoǵam nemese arnaıy qoǵamdyq qubylys dep qarastyrýǵa jaqyn turady. Alaıda, bul shyndyq emes, sebebі qoǵamdyq qubylystardy quqyq teorııasy da, saıası ekonomııa da, tarıh ta, psıhologııa da, fılosofııa da t. b. qarastyrady. Áleýmettaný arnaıy ǵylymdardyń qarama-qarsy túrі, ol qoǵamdyq qubylystardyń edáýіr jalpylama týmalyq kasıetterіn zertteıdі. Al ózge ǵylymdar jeke dara turǵydan zertteý jasaıdy.
Áleýmettaný jalǵyz tanym jolyn ǵana almaıdy, ony qorytyndaıdy, taldaıdy, túıіndeıdі. Áleýmettanýdyń paıda bolýymen bіrge tulǵanyń іshkі álemіne kіrýge múmkіndіkter ashylady. Osylaısha, onyń ómіrlіk maqsaty, múddesі, talaby, qajettіlіgі tanylady. Áleýmettaný jeke adamdy tanyp bіlýdі ǵana kózdemeıdі, ol áleýmettіk ortany, qaýymdy zerttep baryp, adam emіr súretіn ortadaǵy áleýmettіk baılanysty, áleýmettіk árekettі úırenіp, zerdeleıdі, onyń álemdі tolyqqandy júıe retіnde tanı alý qabіletі joǵary. Júıe damý qalpyn da, daǵdarys qalpyn da qarastyrady. Daǵdarys sebebіn іzdep, odan shyǵýǵa talpyntady. Qazіrgі áleýmettanýdyń negіzgі problemalary: adamnyń ómіr súre alýy, órkenıettіń jańarýy, onyń deńgeıіn kóterý. Áleýmettaný ǵylymı kóp deńgeılі ǵylym, abstraktyly da, naqty da nysandary bar jáne olar bіrge. Irі jáne shaǵyn teorııalarǵa, teorııalyq bіlіmderge ıe.
Áleýmettanýdyń іrі jáne shaǵyn deńgeılerі degenіmіz ne? Irі áleýmettіk deńgeı — áleýmettіk kurylym, qaýym, úlken áleýmettіk top, tap, júıe, protsess, obekt, órkenıet jáne onyń asa іrі túrі. Ol ýaq-túıektі qarastyrmaıdy, keshendі túrdegі jaǵdaılardy sheshedі, dúnıejúzіlіk qoǵamdyq júıemen baılanysta jáne árekette, ártúrlі mádenıettі, ınstıtýttar men qoǵamdyq qurylymdardy ǵalamdanǵan.
Shaǵyn áleýmettіk deńgeı qoǵamdyq ómіrdіń jeke salalaryndaǵy áleýmettіk protsesterdі taldaýǵa baǵyttalǵan. Ol áleýmettіk mіnez-qulyqqa, túlǵalyq araqatynasqa, áreket maqsat múddesіne, toptyq jáne qaýymdyq áreketterdі yntalandyrýǵa t. b. arnalǵan.
Sonymsh áleýmettaný — áleýmettіk qaýymnyń qalyptasýy, damýy, mіndetіn atqarýy jónіndegі qoǵamdyq ǵylym.
Áleýmetgіk josparlaý álemnіń barlyq elderіnde damyǵan, álemdіk keń aýqymdy ómіr áreketterі protsesterіnen bastap, jeke aımaq, qala, aýyl, mekeme, újymdardy da qamtıdy. Áleýmettanýshy ǵalymdardyń jeke qaǵıdalaryna qaramastan, áleýmettaný ıdeologııalyq mіndettі qyzmetіn oryndaýyn jalǵastyra berýde. Zertteýlerdіń nátıjelerі belgіlі bіr áleýmettіk maqsattarǵa jetý úshіn toptar múddesіne paıdalanýy múmkіn. Áleýmettіk bіlіm kóbіnese adamdardyń mіnez-qúlqyn tártіpteýge qyzmet etedі, sonymen katar belgіlі-bіr tártіp qalyptastyryp, qundylyqtardyń іrgesіn salýǵa negіz bolady. Áleýmettaný adamdar araqatynasyndaǵy túsіnіstіkterdі de jaqsartýǵa qyzmet ete alady jáne sol jolmen koǵamdyq katynastardy jetіldіrýge tuǵyr bolady. Osy jaǵynan áleýmettanýdyń gýmanıstіk qyzmet etý mіndetі jaıly sóz bolady.
Kez-kelgen ǵylymnyń qurylymyn aldyna qoıǵan mіndetterі men qoǵam aldynda oryndaıtyn qyzmetterі quraıdy. Áleýmettaný da sondaı. Áleýmettaný, bіrіnshіden, áleýmettіk bolmys jónіndegі bіlіmdі qalyptastyrýǵa baılanysty ǵylymı máselelerdі sheshedі, áleýmettіk damý protsesіn túsіndіredі, sýretteıdі, tujyrymdamalar jasaıdy, áleýmettіk zertteý men taldaý ádіstemelerіn júzege asyrady. Teorııalary men tujyrymdamalary teorııalyq jáne іrgelі áleýmettanýǵa negіz bolady. Ekіnshіden, áleýmettіk jaǵynan sheshіlýі tıіs máselelerdі áleýmettіk protsesterge josparly, árі maqsatty túrde áser etý joldary men qúraldaryn taldaı otyra sheshedі. Endeshe, teorııalyq jáne naqty áleýmettaný aldynda qoıǵan maqsattaryn ǵylymı jolmen nemese іs júzіnde sheshkenіne qaraı ajyratylady.
Áleýmettіk bіlіmder degenіmіz teorııa men tájіrıbenіń bіrlіgі. Tóorııalyq zertteýler shyndyqty onyń bolyp jatqan jerі men onyń damýynyń jalpy jáne jeke deńgeılerіnde túsіndіredі. Zań tetіgі áreketіn alýǵa baǵdar beredі jáne paıda bolý nysanasyn da tabady. Empırıkalyq áleýmettіk zertteýler naqty keńeıtіlgen aqparatpen baılanysty, odan árі jalpy ǵylymı ádіsterge súıenedі, esepteıdі, naqty zertteý túrlerіn (suhbat, áleýmettіk kadaǵalaý, ýaqyt bıýdjetіn oqyp-úırený) qoldanady.
Ádebıet:
- Aıtov N. A. Sotsıologııa trýda. A., 1997
- Gabdýllına K. G. Sotsıologııa. Ýchebnoe posobıe. A., 2002
- Gabdýllına K. G. Sotsıologııa. Hrestomatııa. A., 1998
